Jdi na obsah Jdi na menu
 


Články

 Hippies [hipíz] (děti květin neboli květinové hnutí) je hnutí, které vzniklo v 60. letech v USA.

Jednalo se o neorganizované hnutí, které vycházelo z generace beatniků. Šířit se začalo v polovině 60. let ze západního pobřeží USA, ze San Francisca. Cíle „hippísáků“ byly nejednotné, za základní lze ale považovat vzpouru proti společnosti, mírlásku, přátelství, svobodu. K naplnění těchto cílů se sdružovali do skupin či komun, které pak často provozovaly volnou lásku (free love). Často se užívaly drogy - zvláště psychedelické (LSD). Častým cílem byl někdy ale jen opak chování většinové společnosti a vyjádření protestu. Hippies propagovali spontánní chování, lásku a prosazovali názor, že si člověk má užít života a nebudovat kariéru, nehonit se za penězi. Příslušníci hippies nosili často dlouhé vlasy, volné oblečení a korálky.

Dalším poměrně výrazným projevem spojeným s tímto hnutím bylo tíhnutí k mysticismu, různým druhům východních náboženství a filosofií, objevování na Západě doposud neznámých kultur a zvyků a jejich propojování se soudobou kulturou a způsobem uvažování.

Hippy móda měla zásadní vliv na populární hudbutelevizifilmliteraturu a výtvarné umění. Po 60. letech bylo mnoho aspektů asimilováno do většinové společnosti. Dědictví Hippies lze pozorovat v soudobé kultuře v různých formách - od zdravé výživy, přes hudební festivaly po kybernetickou revoluci.

Činnosti a vývoj Hippies

Pacifismus stoupenců Hippies ovlivnil i politické dění tehdejšího světa. V roce 1968 došlo kromě USA k vzpourám mládeže i v dalších jiných zemích, hlavně v Evropě, kde došlo k největším střetům ve Francii čiZápadním Německu, japonská mládež například protestovala proti americkým vojenským základnám v zemi.

Kromě silně nekonformního způsobu života, který provokoval většinovou konzervativní americkou společnost, se velmi angažovali v protestech proti válce ve Vietnamu, organizovali obrovské protiválečné demonstrace. Tehdejší americká mládež totiž byla do stále se prodlužující a ne příliš úspěšné války povolávána (například pomocí tzv. draft lottery), takže odpor proti konfliktu vzrostl rychle a trval velmi dlouho.

Po skončení této války zmizel i společný nepřítel a hippies jako masové hnutí se postupně asimilovalo; největší část stoupenců se později stala běžnou součástí většinové společnosti i s jejími hodnotami, malá část podlehla drogám a jen velmi malá část příslušníků hippies zůstala v společenstvích věrna všem původním ideálům. Přesto v 70. a 80. letech některé atributy hnutí získaly na popularitě, jednalo se nejen oprotiválečný aktivismus (který například v Evropě měl podobu protestů proti americkým a sovětským balistickým střelám), ale také i o zvýšení zájmu o východní náboženstvíekologiivegetariánství, či alternativní kulturu. Objevily se zcela nové hudební proudy, které získaly rychle na popularitě, jako například reggae. Zatímco bývalí členové subkultury hippies ve Velké Británii, kteří byli fanoušky kapely Black Sabbath, vytvořili subkulturu heavy-metalu.

Snaha některých aktivistů oživit sílu Hippies v časech války v Iráku ztroskotala, hlavně kvůli tomu, že do války byli posíláni již vojáci z profesionální armády a že konflikt měl stále do určité míry podporu mezi veřejností. I přesto ale na protestech proti tomuto konfliktu zazněla podobná hesla jako před třiceti lety a ozvali se i někteří původní účastníci protestů.

[editovat]Hippies v Československu

Československu se začali sympatizanti hnutí Hippies (oficiálním tiskem označováni jako "máničky", "chuligáni") objevovat v polovině 60. letech a byli režimem pronásledováni, hlavně za protisocialistickou činnost a vyhýbání se vojenské povinnosti. Významným místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lennonova zeď v Praze na Kampě.[1]

[editovat]Politická orientace



Z politických ideologií má hnutí nejblíže k anarchismu, respektive komunismu[zdroj?]. V období největšího rozkvětu hippies zaznamenala v Spojených státech a v západní Evropě nárůst i takzvaná Nová levice (New Left). Stoupenci tohoto hnutí, většinou vysokoškolští studenti a intelektuálové, sdíleli s Hippies některé názory na svět, prosazovali mírsocialismuslidská právafeminismus, velkou míru osobní svobody, legalizaci lehkých drog atd.[3] Z Nové levice vzešla i zelená politika, tedy ideologický základ moderních "zelených" stran.[4]

Ačkoliv ve Spojených státech a v západní Evropě hnutí odmítalo nacionalismus a prosazovalo kosmopolitismus ("občané světa"), v zemích tzv. sovětského bloku (Polsko, baltské republiky SSSR a sovětská UkrajinaČeskoslovensko v roce 1968 atd.) často docházelo k míšení ideálů hnutí hippies a vlastenectví, respektive odporu k Sovětskému svazu. To se projevovalo například oblibou folkových motivů, jako jsou vyšívané plátěné košile[5] nebo hudebních interpretů, jako byl Karel Kryl.[zdroj?]

Na vzhled Hippies reagovali stoupenci subkultury Skinhead zkrácením vlasů.

[editovat]Umění

Během období jejich největšího rozmachu zcela neprogramově vytvořili, či se podíleli na vytvoření alternativního umění. Nejvýraznějším projevem byla hudba - beat,psychedelický rock, (a z teho vyplývající) heavy metal (např. Jefferson AirplaneBeatlesThe DoorsJanis JoplinJimi Hendrix); samotní hudebníci a skupiny do svých textů zařadili témata kritizující společnost, používání drog a samozřejmě i odpor k válce. Dnešní stoupenci hippies vyjadřují často velký obdiv k tehdejším hudebním skupinám a festivalům, mezi které patří např. velmi známý Woodstock.

[editovat]Cestování



Cestování, vnitrostátní i mezinárodní, byl výrazným rysem hippie kultury. Populární byly školní autobusy podobné autobusu Furthur Kena Keseyho nebo autobusy značky Volkswagen, protože skupiny přátel mohli cestovat levně a společně. VW Bus (Volkswagen typ 1) se stal známý jako hippie a undergroundový symbol a mnoho autobusů bylo přemalováno a / nebo na zakázku malované. Symbol míru často nahrazuje logo Volkswagen. Mnozí příslušníci hippies si oblíbili stopování jako hlavní způsob dopravy, protože to bylo ekonomické, šetrné k životnímu prostředí a poznávali nové lidi.

Hippies měli tendenci cestovat nalehko, moci se zvednout a jít, za některou z akcí (demonstrace proti válce ve Vietnamu, „kyselinové testy“ Kena Keseye, aj.). Příslušníkům hippies stačilo nějaké oblečení v batohu a mohli stopovat kdekoliv. Hippie domácnosti přivítali přenocování hostů v improvizovaných podmínkách. Lidé většinou spolupracovali na splnění základních potřeb. Tento způsob života je stále vidět uRainbow family.

Během léta a na podzim celé rodiny cestovaly společně ve svých nákladních automobilech a autobusech na Renesanční trhy (Renaissance fair) v jižní a severní Kalifornii, kde vyráběli řemeslné výrobky, které pak prodávali veřejnosti.

Vrchol zkušenosti tohoto typu byl festival Woodstock, který se konal od 15. do 19. srpna 1969 nedaleko městečka Bethel ve státě New YorkFestival navštívilo více než 500 000 lidí.

[editovat]Dědictví

Dědictví hnutí Hippies nadále prostupuje západní společností. Otevřenost o sexuálních záležitostech je stále běžnější, stejně jako práva homosexuálníchbisexuálních a transsexuálních menšin. Přijala se větší náboženská a kulturní rozmanitost.

Odlišný vzhled a oděv byl jedním z bezprostředních dědictví Hippies po celém světě. V 60. a 70. letech se kníry, vousy a dlouhé vlasy staly samozřejmostí, zatímco multietnické oblečení vévodí světu módy. Od té doby se široká škála osobního vzhledu a oděvních stylů, včetně nudismu staly přijatelné, což bylo neobvyklé před érou hippies. Hippies taky inspirovali pokles popularity kravaty a dalšího formálního společenského oblečení, které bylo nevyhnutelné pro muže v 50. a 60. letech. Dlouhé vlasy jako dědictví po Hippies přebrala také hard rocková a metalová subkultura.

[editovat]Hesla a pokřiky Hippies

  • Milujte se, neválčete! (Make love, not war)
  • Osvoboď svou mysl! (Let your minds be free)
  • Síla květin (Flower power)
  • Dej míru šanci! (Give peace a chance)
  • Mír a lásku! (Peace & Love)
  • Mír prosím! (Peace please)
  • Nevěřte nikomu, komu je přes třicet (Don't Trust Anyone Over Thirty)
  • Vše, co potřebujete, je láska! (All you need is love)

Beatles stáli v polovině 60. let v čele invaze britské hudby do Spojených států. Přestože měl jejich počáteční hudební styl kořeny v rock and rollu 50. let a domácím skifflu, vyzkoušela kapela mnoho různých žánrů od Tin Pan Alley až po psychedelický rock. Svým oblečením, styly a výroky určovali trendy své doby, zatímco jejich vzrůstající zájem o společenské otázky ovlivnil společenské a kulturní převraty 60. let.

V březnu roku 1957 založil John Lennon během své docházky do gymnázia Quarry Bank v Liverpoolu skifflovou skupinu The Quarrymen. 6. července téhož roku se Lennon a The Quarrymen setkali na wooltonské zahradní slavnosti u kostela Sv. Petra s Paulem McCartneyem. 6. února 1958 pozvala kapela (která hrála pod různými jmény) mladičkého kytaristu George Harrisona, aby se na ně podíval ve Wilson Hall v liverpoolském Garstonu. McCartney se s Harrisonem seznámil ve školním autobuse na cestě do liverpoolského Institutu, protože oba bydleli v Speke. Na McCartneyho naléhání začal Harrison hrát s The Quarrymen jako sólový kytarista po zkoušce v březnu 1958, když překonal Lennonovu úvodní nechuť z důvodu jeho nízkého věku. V průběhu tohoto období členové neustále přicházeli a opouštěli formaci a v lednu 1960 se přidal Lennonův přítel z umělecké školy Stuart Sutcliffe na baskytaru. Lennon s McCartneyem hráli doprovodnou kytaru a v kapele se vystřídalo velké množství bubeníků.

The Quarrymen vystřídali řadu jmen - "Johnny and the Moondogs", "Long John and the Beatles", "The Silver Beetles" (pocházející z návrhu Larryho Parnese na "Long John and the Silver Beetles") – před ustálením se na The Beatles. Existuje mnoho teorií týkajících se názvu kapely a jeho nezvyklého pravopisu. Obvykle je připisováno Lennonovi, který řekl, že jméno bylo kombinací slova beetles (v angličtině brouci, jako odkaz na kapelu Buddy Hollyho The Crickets) a slova beat. Cynthia Lennon tvrdí, že Lennon vymyslel název Beatles „během brainstormingového sezení u pivem nasáklého stolu v baru Renshaw Hall.“ Lennon, který je známý svým vyprávěním různých verzí příběhů zavtipkoval v časopise Persey Beat z roku 1961, že „to přišlo ve vidině – objevil se muž na ohnivém koláči a řekl jim: „Od tohoto dne dále budete Beatles s A.““ V rozhovoru z roku 2001 převzal nárok na zvláštní pravopis jména Paul McCartney, když řekl, že „John měl nápad, že bychom se mohli jmenovat Beetles a já na to „a co třeba Beatles; jako tlukot bubnu?“ Je zvláštní jak se tvoří dějiny.“

V květnu 1960 Beatles objížděli severovýchodní Skotsko jako doprovodná kapela zpěváka Johnnyho Gentla. S Gentlem se setkali hodinu před jejich prvním vystoupením a McCartney poukazuje na turné jako na velkou zkušenost pro kapelu. Kapela, která byla často bez bubeníka si na turné zajistila služby Tommyho Moora, který byl mnohem starší než ostatní. Avšak brzy po turné se Moore, který cítil velký věkový rozdíl, vrátil do továrny na lahve, kde pracoval jako řidič vysokozdvižného vozíku. Dalším bubeníkem byl Norman Chapman, ale za několik týdnů byl povolán do vojenské služby. Jeho odjezd způsobil závažný problém, jelikož neoficiální manažer kapely Allan Williams pro ně domluvil hraní v klubech na Reeperbahn v německém Hamburku.

[editovat]1960-1970 The Beatles

 

[editovat]Hamburk

15.srpna 1960 pozval McCartney Peta Besta, aby se stal stálým bubeníkem kapely. Viděl Besta hrát s The Blackjacks v Cashbah Clubu, který vlastnila Petova matka Mona Bestová. Byl to sklepní klub v liverpoolském West Derby, kde Beatles hrávali a často ho navštěvovali. V dokumentárním snímku The Compleat Beatles řekl Williams, že Best „nehrál příliš obratně, ale obstojně.“

Beatles začali hrát v hamburských barech Indra a Kaiserkeller. Chtělo se po nich, aby hráli šest až sedm hodin za večer, sedm dní v týdnu. Krátce poté, co začali hrát na novém místě v Top Ten Clubu byl Harrison vyhostěn, protože lhal německým úřadům o svém věku. O týden později byli McCartney a Best zatčeni, obviněni za žhářství a vyhoštěni, protože založili malý požár v domě kde bydleli, když vyklízeli pokoj, aby se přesunuli do luxusnějšího pokoje. Lennon následoval ostatní v půlce prosince.

Znovu spolu hráli Beatles poprvé 17.prosince 1960 v Cashbah Clubu a v dubnu 1961 se vrátili do Hamburku. Během hraní v Top Ten Club si je vybral zpěvák Tony Sheridan jako svou doprovodnou kapelu pro sérii nahrávek pro německou společnost Polydor Label, produkovanou známým kapelníkem Bertem Kaempfertem. Kaempfert podepsal s kapelou při prvním setkání 22.června 1961 jejich vlastní smlouvu pro Polydor. 31.října vydal Polydor nahrávku písně My Bonne (Mein Hertz ist bei dir nur), která se v německých žebříčcích objevila pod jménem Tony Sheridan and the Beat Brother, což byl obecný název pro kohokoliv kdo se objevil v Sheridanově doprovodné kapele. K pověsti, že tato nahrávka vedla k setkání kapely s Brianem Epstainem je třeba dodat, že byli díky ní také poprvé zmíněni v americkém tisku.

[editovat]

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hezký!!!!

(, 2. 2. 2012 11:03)

tvůj blog je moc hezký akorát podle mně by nemusel být růžový

Hezký!!!!!!!

(kiki, 22. 12. 2011 18:44)

Tvůj blok je úžasný!!!!!!!!!!

 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< květen / 2021 >>


Statistiky

Online: 7
Celkem: 131215
Měsíc: 4439
Den: 166